Předpověď počasí na neděli 13. dubna zněla pro příznivce motorek skvěle, a tak jsem se domluvili s kolegou, že bychom vyrazili na malou projížďku. Manželku zaujala při internetovém brouzdání přírodní scenérie Českého Švýcarska z německé strany a tak padla volba, že bychom se tam mohli podívat.

(díl druhý – zámek Wildeck)

Zschopau je malé město ležící asi 15 km jihovýchodním směrem od Saské Kamenice (Chemnitz). Nenajdete o něm ani zmínku ve většině průvodců Německem, ale zato jej najdete v každé jen trochu dobré encyklopedii motocyklů a to hned u dvou motocyklových značek, DKW a MZ. 

Krušné hory česky a Erzgebirge německy. Toto pohoří na severozápadě Čech, podél hranice s Německem, spolkovou zemí Sasko, tvoří souvislé horské pásmo o délce cca 130 km, přičemž jeho většina leží právě v Sasku. Krajina dříve výrazně a místy i dnes ještě silně poškozená necitlivou důlní těžbou hnědého uhlí a zplodinami vzniklými jeho pálením v hnědouhelných elektrárnách.

Tedy ono to bylo spíše nejprve na jih a potom na sever, ale o tom se dočtete dále. Naší výpravu jsme začali poněkud neslavně. Asi týden před odjezdem jsme pravidelně sledovali předpověď počasí pro Alpy (varianta jih) a Rujánu (varianta sever). V pátek večer bylo rozhodnuto o variantě jih s odjezdem v sobotu po obědě a zajištěným noclehem v kempu Štilec v Kamenném Újezdu.

Už na Slovensku jsme vymýšleli co ještě spolu podnikneme letos, protože sezona nikdy nekončí (pro mě) a chuť nepoznaného láká. Tak padl nápad jet na romantický zámek Neuschwanstein. Tento zámek je v Německu u města Fussen v Bavorských Alpách poblíž hranic z Rakouskem. Jela naše osvědčená sestava: já se Silvijkou na tandemu, Jarda, Martin a Jirka, který měl na tandemu Tami.

Dnešního již v Praze předem plánovaného ryze "rabovacího" jednodenního zájezdu se rozhodli nezúčastnit jednak manželé Machovi a spolu s nimi i známý "váhavý střelec" Venca Sládek a zůstávají tedy hlídat ležení, no a my jako zbytek vcelku brzy, tj. asi po osmé jsme opustili brány kempu směrem na východ. Okolo vlastního přejezdu hranic panovala v naší výpravě lehká nejistota, zdali to vůbec půjde a zvláště zde na přechodu Ahlbeck, který je skoro všude deklarován jako přechod přes který automobily nemohou.